Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod Služby Důležité odkazy Studovny Z dějin Všeobecné studovny NK ČR

Z dějin Všeobecné studovny NK ČR


Letní refektář,
který od přestavby Klementina Ladislavem Machoněm slouží jako Všeobecná studovna (1929), stavěl po r. 1669 italský architekt Francesco Lurago, jenž stavbu převzal po svém strýci Carlu Luragovi. Stavba byla dokončena k roku 1680.
Bohatá malířská a štukatérská výzdoba sálu vypovídá o jeho využití nejen jako jídelny, ale i jako místa k veřejnému hlasitému předčítání, deklamacím a společenskému styku.

 

Refektář je klenut valenou klenbou s devíti páry lunet, nesených mocnými volutovými konzolami. Ty zdobí střídavě štukové postavy andělů a antických héroů ve tvaru karyatid. Na konzoly nasedají náběhy klenebních pásů s obdélnými štukovými reliéfy ženských alegorií šestnácti křesťanských ctností. U čelní stěny na východě jsou umístěny čtyři nejvýznamnější ctnosti teologické (Víra, Naděje, Láska k bližnímu a Láska Boží), následují čtyři ctnosti kardinální (Spravedlnost, Statečnost, Mírnost, Obezřetnost),

a u západní stěny se nacházejí ctnosti křesťanské (Trpělivost, Krotkost, Čistota a Chudoba, Zbožnost, Umrtvování, Poslušnost a Bdělost).

 

Čelní stěnu sálu zdobí rozměrná olejomalba Svatba v Káni galilejské, kterou podle návrhu jezuitského architekta a malíře Andrey Pozza realizoval jeho žák a následovník Christoph Tausch v roce 1710 (letopočet je uveden na obojku psa v levém rohu). Pod malbou se nacházejí pseudobarokní knihovní skříně, zakoupené z pozůstalosti Emmy Destinnové.


Na protilehlé zdi, u vchodu do refektáře, na fresce zobrazil řádový malíř Jan Kuben Návštěvu Krista v domě Lazarově (patrně již 1738). V dolním rohu je zobrazen havran (německy "der Raabe"), proto se dříve freska připisovala Ignáci V. Raabovi . Střed fresky překrývají šest metrů vysoká rokoková kachlová kamna z roku 1762 s reliéfy jezuitských světců (s dominující postavou sv. Ignáce ve vyšší části a v popředí se sv. Františkem Xaverským, křtícím pohany, Stanislavem Kostkou aj.). Portály po jejich stranách mají původní dřevěná obložení (kolem roku 1680).

 

V předsálí studovny jsou umístěna dvě cenná mramorová lavaba, obklopená bohatou štukovou výzdobou. Levé, s trojicí andělů a štukovým stromovím v pozadí kolem symbolu IHS, vytvořil v 70. letech 17. stol. Jan Jiří Bendl podle návrhu Carla Luraga. Pravé lavabo s mariánským monogramem má štukový reliéf ze čtvrtiny 18. století. Z tympanonů nad vstupními portály do refektáře na návštěvníky shlížejí busty sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského, chráněné pololežícími anděly, patrně od Jana J. Bendla.

Klenba v předsálí je zdobena štukovými postavami jezuitských mučedníků a sv. Františka Borgii.

 

Roku 1791, u příležitosti korunovace Leopolda II. za českého krále, se v letním refektáři konala první průmyslová výstava v Čechách.



Použitá literatura:

OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum : průvodce. 1. vyd. Praha : Národní knihovna ČR, 2006. 76 s. ISBN 80-7050-491-9.
VOIT, Petr. Pražské Klementinum. Praha : Národní knihovna v Praze, 1990. 183 s. ISBN 80-7050-344-0.

PETRÁŇ, Josef, ed. Památky Univerzity Karlovy. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 1999. 363 s. ISBN 80-7184-855-7.

 

Zpět do Všeobecné studovny
Více historie

Literatura k 85. Výročí otevření nově uspořádané Veřejné a universitní knihovny v rekonstruovaném Klementinu:

  • OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum. 1. vyd. Praha : Národní knihovna České republiky, 2006. 76 s. ISBN 80-7050-491-9.
  • Přestavba univerzitní knihovny v Praze. Pestrý týden. 1929, roč. 4, č. 46, s. 12-13.
  • WIRTH, Zdeněk. Klementinum. Styl. 1930, roč. 15, č. 4-6, s. 59-71.
03.07.2022