Severní fasáda Klementina v Platnéřské ulici
(poválečná přestavba)
První etapa rozsáhlé poválečné úpravy a přestavby Klementina, prováděná architektem Ladislavem Machoněm od roku 1924, zahrnovala úpravu podkroví a střech na východní a severní straně, které jsou obráceny do Mariánského náměstí a Platnéřské ulice.
Průčelí Klementina na Mariánském náměstí a severní strana v Platnéřské ulici (šalování vikýřů). Český svět 11. 12. 1924, s. 10-11 (NDK, ndk.cz/view/uuid:225dfcd0-b3cd-11e4-a357-5ef3fc9ae867?page=uuid:92f43720-b3d2-11e4-a7a2-005056827e51, po přihlášení)
Směrem do Platnéřské ulice došlo ke zřízení sedmi nových vikýřů, jejichž štíty jsou ozdobeny moderními symbolickými reliéfy, jejichž modely vytvořil v roce 1924 sochař Otto Gutfreund.
Pestrý týden 1. 12. 1926, s. 8
(NDK, ndk.cz/view/uuid:c0583b36-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:665601e0-8c13-11e8-ad64-005056825209, po přihlášení)
Na těchto plastikách je rozveden jednak motiv knihy, jednak jsou v nich symbolicky zobrazeny jednotlivé obory vědecké práce a studia. Jsou to Astronomie (Slunce, Země, Mars a znamení Vodnáře), Filozofie (sova), Přírodní vědy (mikroskop), Právo (svazek dvanácti prutů s liktorskou sekerou), Chemie (křivule) a Geografie (glóbus), poslední v řadě je autorská deská architekta Machoně. Na stránkách rozevřených knih pěti středových emblémů jsou vyryty navazující úseky delšího nápisu, jehož autorem je Zdeněk Wirth:
V DESÁTÉM VÝROČÍ SVĚTOVÉ VÁLKY, VÁLKY, KTERÁ DALA NAŠEMU NÁRODU SAMOSTATNOST, ZBUDOVÁNO NA MÍSTĚ TICHÉHO STÁNKU STUDIA BOHOSLOVCŮ RUŠNÉ SKLADIŠTĚ DĚL MODERNÍ VĚDY.
Foto: M. Tichá, NK ČR
První z reliéfů (Astronomie) nese nápis TERRI a MARS a letopočet 1924 vytesaný římskými číslicemi, na posledním je nápis LADISLAVS MACHOŇ ARCH RESTAVRAVIT.
Profesor František Dvořák k těmto reliéfům v pořadu Po Královské cestě (9/15, 2008) uvedl:
Ve štítech vikýřů jsou vsazené moderní kubistické reliéfy s motivy zátiší, což je typické téma malířské tvorby, avšak v oblasti plastiky je to ztvárnění jedinečné, které svou tematikou do sféry sochařské nezapadá. Toto odvážné umělecké dílo by mělo být umístěno v oddělení kubistické malby Národní galerie.
Další dvě plastiky z pískovce, rovněž od Otty Gutfreunda z roku 1924, symbolizující přírodní vědy (globus, mikroskop), byly osazeny – nepříliš citlivě – na barokní štít hlavního průčelí do Mariánského náměstí.
Zdroje:
RYBAŘÍK, Václav. Kamenosochařská výzdoba pražských staveb dvacátého století. I. Staré Město a Josefov. Za starou Prahu 1-2/2020. s. 70. Dostupné z: https://www.zastarouprahu.cz/webdata/92D154CC-7203-4558-9EC3-DB764FAC195E_02.pdf
ŠÁMAL, Petr a RYMAREV, Alexandr. Domy na Starém Městě pražském. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2006-2011. sv. 4. s. 190-191. ISBN 80-7106-810-1.
