Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Z historie knihovny Ředitelé pražské hvězdárny v Klementinu

Ředitelé pražské hvězdárny v Klementinu

Ředitelv letechŘeditelv letech
Ředitelv letech

1.
2.
3.
4.
5.

Josef Stepling
František Zeno
Antonín Strnad
Martin A. David
Adam Bittner

1751-1777
1777-1781
1781-1799
1799-1836
1837-1844

6.

7.

8.
9.

10.

Karel Kreil
Josef Böhm
Karel Hornstein
Ladislav Weinek

Arthur Scheller (zast. ředitel)

1845-1851
1852-1868
1868-1882
1883-1913

1913-1917

11.

12.

13.
14.

Adalbert Prey

František Nušl

Vincenc Nechvíle (správce)

Otto Seydl
(správce, 1948 ředitel)

1917-1918

1918-1937

1942-1945

1937-1948

 

 

Planetky

Mezinárodní astronomická unie IAU, na návrh objevitelů planetek, poctila ředitele klementinské hvězdárny tím, že po každém (s výjimkou J. Böhma) pojmenovala jednu planetku. Jedná se o planetky objevené na observatoři Kleť (výpis planetek pojmenovaných po osobnostech spjatých s Klementinem najdete při zadání výrazu "klementinu" do fulltextového vyhledávání).

K planetce pojmenované po Adamu Bittnerovi (6596 Bittner) je v databázi JPL NASA připojeno kuriózní zdůvodnění, které vzniklo příliš volným překladem. Adam Bittner zavedl v Praze polední znamení signalizované praporem z ochozu Astronomické věže Klementina. "Polední znamení" bylo do angličtiny interpretováno jako "time ball", tedy zařízení pro časovou signalizaci používané v přístavech, kde byl přesný čas pro seřízení lodních chronometrů v minulosti udáván spuštěním resp. pádem barevné dřevěné či kovové koule z vysokého stožáru. Tato tradice se dodnes připomíná při silvestrovských oslavách na Times Square v New Yorku. Ačkoliv bývalo Klementinum v minulosti označováno jako ostrov ("Insula nostra Clementina") a také W. Shakespeare dopřál Čechám moře alespoň ve své hře Bouře, "time ball" jsme v Klementinu nikdy neměli.


Nebeská sféra, kterou podpírá Atlas stojící na vrcholu Astronomické věže, může při pohledu z dálky "časovou kouli" připomínat. Vpravo pro srovnání "time ball" na Nelson Monument v Edinburghu. Foto: Národní knihovna ČR, en.wikipedia.org

Měsíční krátery

Po Ladislavu Weinekovi, autorovi prvního fotografického atlasu Měsíce, je pojmenován kráter Weinek na přivrácené straně Měsíce, po Františku Nušlovi kráter Nušl na odvrácené straně Měsíce.

27.04.2022