Ředitelé pražské hvězdárny v Klementinu
| Ředitel | v letech | Ředitel | v letech | Ředitel | v letech | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
1. |
Josef Stepling |
1751-1777 |
6. 7. 8. 10. |
Karel Kreil Arthur Scheller (zast. ředitel) |
1845-1851 1913-1917 |
11. 12. 13. |
Adalbert Prey František Nušl Vincenc Nechvíle (správce) Otto Seydl |
1917-1918 1918-1937 1942-1945 1937-1948 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
| Josef Stepling (1716-1778) |
František Zeno (1734-1781) |
Antonín Strnad (1746-1799) |
Martin Alois David (1757-1836) |
Adam Bittner (1777-1844) |
Karel Kreil (1798-1862) |
Josef Böhm (1807-1868) |
|
 |
 |
||||
| Karel Hornstein (1824-1882) |
Ladislav Weinek (1848-1913) |
Arthur Scheller (1870-1929) |
Adalbert Prey (1873-1949) |
Vincenc Nechvíle (1890-1964) |
Otto Seydl I - II (1884-1959) |
Planetky
Mezinárodní astronomická unie IAU, na návrh objevitelů planetek, poctila ředitele klementinské hvězdárny tím, že po každém (s výjimkou J. Böhma) pojmenovala jednu planetku. Jedná se o planetky objevené na observatoři Kleť (výpis planetek pojmenovaných po osobnostech spjatých s Klementinem najdete při zadání výrazu "klementinu" do fulltextového vyhledávání).
K planetce pojmenované po Adamu Bittnerovi (6596 Bittner) je v databázi JPL NASA připojeno kuriózní zdůvodnění, které vzniklo příliš volným překladem. Adam Bittner zavedl v Praze polední znamení signalizované praporem z ochozu Astronomické věže Klementina. "Polední znamení" bylo do angličtiny interpretováno jako "time ball", tedy zařízení pro časovou signalizaci používané v přístavech, kde byl přesný čas pro seřízení lodních chronometrů v minulosti udáván spuštěním resp. pádem barevné dřevěné či kovové koule z vysokého stožáru. Tato tradice se dodnes připomíná při silvestrovských oslavách na Times Square v New Yorku. Ačkoliv bývalo Klementinum v minulosti označováno jako ostrov ("Insula nostra Clementina") a také W. Shakespeare dopřál Čechám moře alespoň ve své hře Bouře, "time ball" jsme v Klementinu nikdy neměli.
Nebeská sféra, kterou podpírá Atlas stojící na vrcholu Astronomické věže, může při pohledu z dálky "časovou kouli" připomínat. Vpravo pro srovnání "time ball" na Nelson Monument v Edinburghu. Foto: Národní knihovna ČR, en.wikipedia.org
Měsíční krátery
Po Ladislavu Weinekovi, autorovi prvního fotografického atlasu Měsíce, je pojmenován kráter Weinek na přivrácené straně Měsíce, po Františku Nušlovi kráter Nušl na odvrácené straně Měsíce.
