Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Z historie knihovny Povodně 2002 v Klementinu

Povodně 2002 v Klementinu

Začátkem srpna 2002 se začaly řeky na jihu Čech plnit vodou z dešťů. To, co ze začátku vypadalo jako vytrvalý déšť, skončilo evropskou pohromou - 500letá voda postihla Rakousko, jižní Čechy, Prahu, západní Čechy, Německo. V den kulminace, 14. srpna, byla Vltava v Praze téměř 8 m nad svým normálem.

Nebezpečí velké vody si stavitelé Klementina byli vědomi, proto se již při plánování stavby v  roce 1577 počítalo s umístěním sbírek matematického muzea a knihovny v osmi místnostech v prvním patře. Klementinum, které je v blízkosti Vltavy s minimálním výškovým převýšením, zasáhla povodeň v roce 2002 v menší míře než objekty, které nebyly chráněny protipovodňovým opatřením, ale přesto dost citelně.

Bezprostředně po zprávách o povodňovém stavu ohrožení zahájili pracovníci knihovny záchranu alespoň těch nejcennějších a nejdůležitějších předmětů, jimž hrozilo zaplavení. Z podzemí byla evakuována část rezervních knihovních fondů, podařilo se vystěhovat demontovatelné části technologií (např. hořáky kotlů ústředního topení), umělecké předměty (obrazy a nábytek, které zde byly umístěny před restaurováním) i část spotřebního materiálu ze skladu MTZ. Vyklízecí práce však musely být ukončeny, protože Pražská energetika přerušila přívod elektrické energie do trafostanice a v Klementinu nebyl instalován náhradní zdroj.

Hladina spodní vody kolísá podle výšky hladiny vody ve Vltavě, proto bylo rozhodující zvýšení hladiny nad úroveň podlah v podzemí, které voda zaplavila do výše od 30 do 350 cm, podle výškové úrovně podlah. K zaplavení podzemí došlo s určitým zpožděním oproti povodňové vlně, avšak s velkou rychlostí. Voda se do podzemí dostala jak z veřejné kanalizace, tak i různými prostupy a netěsnostmi podlah a obvodového zdiva.

Přesto, že celá oblast kolem Klementina byla evakuována, zůstal v knihovně krizový štáb. O práci i osobních pocitech v extrémní situaci vypovídá deník jednoho z členů, publikovaný v Bulletinu Plus 3/2002. Krizový štáb po celou dobu prováděl preventivní opatření před potenciálním zaplavením prostor, sledoval stav vody a koordinoval práce při zamezování vzniku dalších škod a při odstraňování následků povodně. Rozhodující byl zásah hasičského záchranného sboru v Klementinu, který po celou dobu zaplavení čerpal vodu z podzemí: to se podařilo díky iniciativě některých pracovníků knihovny. Velkým přínosem byla i spolupráce s krizovým štábem Magistrátu hl. m. Prahy, který zajišťoval jak potřebné technické prostředky (elektrocentrálu, čerpadla), tak i prostředky pro provoz této techniky. Problematické bylo zajištění přístupu spolupracovníků i dalších osob, na jejichž pomoc a spolupráci se spoléhalo, do uzavřené zóny Starého Města. Čerpání vody bylo regulováno podle aktuální výšky hladiny ve Vltavě tak, aby byly minimalizovány případné škody.

V krátké době po vyčerpání vody z podzemí se podařilo zajistit alespoň jeden náhradní transformátor (od Východočeských energetických závodů) a uvést převážnou část Klementina do provozuschopného stavu, takže mohly být zahájeny vyklízecí práce a následné úpravy prostor a opravy technického vybavení, zejména plynové kotelny.

Povodně způsobily Národní knihovně škody za cca 20 mil. Kč a další škody se projevily v některých částech areálu ještě následně – např. propadání podlah v nepodsklepených částech, poškození rozvodů (kanalizace, vody, VZT) apod. – a byly postupně odstraňovány. K zásadnímu ohrožení statiky Klementina nedošlo. Povodněmi byly zasaženy i další objekty Národní knihovny, např. objekt Liliová 5, kde byly zaplaveny sklepní prostory do výšky cca 1,5 m, a objekt depozitáře v Neratovicích, který byl zaplaven říční vodou do výšky 25-30 cm.

Poškození knihovních fondů

Národní knihovna byla ve dnech 12. srpna - 8. září 2022 pro veřejnost uzavřena.

V Klementinu došlo během povodní k zaplavení prostor, v nichž byly uloženy rezervní fondy, které nejsou využívány čtenáři a slouží výlučně k doplňování ztracených nebo poškozených svazků. "V depozitáři v Neratovicích se voda převalila přes pytle s pískem u dveří a zaplavila čtyřicet centimetrů nad podlahou, spodní regály se ocitly pod vodou. Bylo postiženo třináct tisíc svazků. Šlo o fond, u něhož jsme se rozhodovali, zda se má zachraňovat, neboť šlo o neúplné řady periodik. Nakonec jsme usoudili, že nám poslouží k testování technologie sušení, což nebylo možné zkoušet na vzácných starých tiscích,“ vzpomínal v roce 2012 PhDr. Jiří Polišenský z Odboru správy fondů NK ČR. Záchranu tohoto fondu organizovala Národní knihovna za pomoci dobrovolníků, vojáků prezenční služby a firmy Maersk, která zapůjčila mrazírenský kamion. Dne 8. září byly zamrazené fondy uloženy do pobočky Mochovských mrazíren na Kladně.

Záchrana knihovních fondů aneb Knihy, které unikly zkáze

Povodně způsobily značné škody na knihovních fondech mnoha českých institucí. Národní knihovna, přestože byla sama povodní postižena, vytvořila krizové a poradenské středisko, které poskytovalo odborné konzultace a organizovalo materiální pomoc ostatním knihovnám. Pracovníci knihovny shromažďovali požadavky postižených knihoven na obalový materiál, přepravní bedny, filtrační papíry, mrazírenské a stěhovací kapacity a snažili se najít firmy, které byly ochotny pomoci. Díky aktivitě postižených institucí, pomoci dobrovolníků, firem i armády se podařilo umístit v mrazírnách téměř 140 000 svazků knih z postižených knihoven.

Dokumenty zasažené povodní z větší části byly urychleně zmraženy a uloženy v Mochovských mrazírnách a. s., středisko Kladno. Dne 29. srpna 2002 uspořádal Státní ústřední archiv v Praze schůzku zástupců povodní postižených institucí. Jedním ze závěrů tohoto setkání bylo vytvoření pracovní skupiny, která by ověřila jednotlivé technologie vysušování zmražených dokumentů z hlediska jejich vlivu na fyzikálně-chemické a mikrobiologické vlastnosti papíru. Garantem této pracovní skupiny se stal Státní ústřední archiv v Praze a Národní knihovna České republiky.

Po povodních v roce 2002 se ukázalo, že v České republice neexistuje zařízení, ve kterém by bylo možné sušit větší množství historicky či umělecky cenných knih a dalších dokumentů. Každý materiál totiž vyžaduje specifické podmínky, jež zaručí během procesu vysoušení jeho minimální poškození. Proto tým odborníků sestavil prototyp univerzální sušicí komory, v níž je možné bezpečně zbavit vlhkosti nejrůznější druhy papírových dokumentů – od rukopisů a knih, přes časopisy a noviny až po plakáty či mapy.

Tato víceúčelová vakuová komora je prototypem využívajícím ve světě unikátní spojení několika sušicích metod. Řídící systém umožňuje nastavovat parametry sušení a vzájemně je kombinovat. Jedná se o jediné zařízení svého druhu v České republice, které má v majetku státní kulturní instituce.

Povodeň 2002 po deseti letech

Události živelné katastrofy a záchranné práce v Klementinu připomněla po deseti letech panelová výstava "Povodeň 2002" instalovaná na Výstavní chodbě v přízemí Národní knihovny od 16. července do 31. srpna 2012. Výstava ukázala, jakým způsobem postupovaly záchranné práce, jak se vysušovaly různé druhy knih, i jak probíhaly následné restaurátorské práce. Téměř stovka vystavených snímků, letáků a novinových výstřižků dokumentovala záplavy kolem pražského Klementina, jak je zachytili pracovníci knihovny.
tisková zpráva | fotogalerie z výstavy

 

 


Použité zdroje:

KUBÁTOVÁ, L. Povodně a Klementinum v minulosti (Bulletin Plus 4/2003) 
Výroční zpráva NK ČR 2002
(miš). Z jednoho deníku (Bulletin Plus 3/2002): text | fotogalerie
Vzácné knihy, které unikly zkáze (tisková konference 2007): tisková zpráva | fotogalerie
Studium vlivu sušících metod na fyzikálně-chemické a mikrobiologické vlastnosti různých druhů papíru (2003)
Povodeň 2002 (výstava 2012): tisková zpráva | fotogalerie z výstavy
Napsali o nás (výběr z tisku červenec- září 2012)
Foto: Archiv NK ČR, M. Hora (NK ČR)

08.08.2022