Exponát měsíce - červen 2023
14. 6. - 31. 8. 2023 Předsálí Všeobecné studovny, přízemí (vchod A), po-so: 9.00-19.00 (v provozní době NK)
Vstupné 20 Kč (čtenáři NK ČR zdarma)
Kantáta pro sbory, sóla a orchestr na poesii žalmovou, op. 23.
Autografy – průběžná notová skica, skici textů (1932)
NKP, sign. 59 R 2012, 59 R 2012a
Při příležitosti stého výročí zahájení činnosti Hudebního oddělení představuje Národní knihovna ČR autografy významné skladby jeho zakladatele, skladatele Ladislava Vycpálka (1882–1969).
Pojítkem mezi vznikem oddělení a vystavenou skladbou je vedle téže zakladatelské a tvůrčí osobnosti doba myšlenkového zrodu. Po skončení první světové války přišel Vycpálek poprvé na myšlenku oslavit zahraniční odboj a jeho vůdčí osobnost T. G. Masaryka velkou kantátou čerpající texty z knihy žalmů. Záměr se mu podařilo uskutečnit asi o desítku let později, v letech 1931–1933, kdy si upravil a přeskupil texty žalmů Bible kralické a zkomponoval na ně rozsáhlé dílo pro sbor, sóla a orchestr Blahoslavený ten člověk… o sedmi částech – čtyřech sborových, proložených třemi částmi pro barytonové sólo. Spolu s dalšími Vycpálkovými kantátami – Kantátou o posledních věcech člověka (1922) a Českým requiem (1940) – tvoří vrchol jeho tvorby a řadí svého tvůrce k nejrenomovanějším českým skladatelům monumentálních vokálně-instrumentálních kompozic 20. století.
Vystavená notová skica kantáty, NK ČR, sign. 59 R 2012, představuje z pohledu badatele – hudebního historika, který často marně pátrá po stopách zrodu hudebních děl, uskutečněný sen. Jedná se o průběžnou skicu s naznačenou instrumentací, do níž skladatel na volné místo později připisoval další konkrétní orchestrální hlasy, ale také vícetaktové vsuvky. Nabízí však dokonce více než vhled do kompoziční dílny skladatele (umocněný, vezmou-li se k ruce i vypracovaná autografní partitura a další dochované autografní a tištěné prameny). Obsahuje totiž bonus v podobě poslední strany, na niž skladatel podrobně zapisoval četné události, které se vzniku a provozování skladby týkaly. Například výstřižek z brněnských Lidových novin z 15. 11. 1932, který sem skladatel nalepil, referuje o dokončení skici – zjevně nyní vystaveného dokumentu. Této skici se bezprostředně týká i rukopisná poznámka uprostřed strany: „Poprvé zahráno známým 13. XI. 1932 […]“. Tehdy ještě skladba nebyla instrumentována a v malém obsazení zazněla zřejmě právě z vystaveného notového materiálu.
Notovou skicu doplňují na stejné signatuře stojící přepisy textů vybraných žalmů nebo jejich úryvků, převážně ve znění Bible kralické, jež si skladatel před započetím kompozice upravil a uspořádal podle potřeb zamýšlené kantáty.
Titulní a poslední strana
Notová skica
Textová skica
