Z klementinských pokladů III
Cyklus přednášek Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR
Oddělení rukopisů a starých tisků pořádá cyklus přednášek, na nichž chce veřejnosti přiblížit zajímavá témata z oboru historických fondů a seznámit návštěvníky s některými mimořádnými dokumenty ze svých sbírek. V rámci každé přednášky bude možné zhlédnout jeden originál vzácného historického rukopisu či tisku, kterým bude listovat přednášející či jeho odborný asistent.
Přednášky se konají každé druhé úterý v měsíci od 17 hodin v Zasedacím sále v 1. patře. Vstup zdarma.
Program
|
11. 10. 2022 - Jezuita Ignaz Tirsch, misionář, architekt a umělec v mexické Dolní Kalifornii V Klementinu se dochovalo vzácné album kreseb, zachycujících výsledky práce misionáře české provincie jezuity Ignáce Tirsche v odlehlé oblasti Mexika. Jeho Codex Pictoricus Mexicanus (NK Praha XVI B 18) nabízí pohledy na místa působnosti misionářů plnících své poslání, i na nově vybudovaná indiánská městečka a kostely. Tirsch zaznamenával vzhled krajiny, flory a fauny i obyvatel mexické Dolní Kalifornie asi v 60. letech 18. století, kdy mu byla tato oblast svěřena jako misijní. Předtím byla málo prozkoumaná a považovala se za ostrov. Codex vešel do povědomí díky pozornosti historika Zdeňka Kalisty, jenž využil uvolnění Pražského jara 1968. Do kalendáře na rok 1970 vybral a komentoval reprodukce. V celku má Tirschův soubor velkou historickou a přírodovědeckou hodnotu; svědčí také o středoevropském pohledu na barokní Mexiko. Jak si této památky váží Mexičané, ukazuje faksimile vydané v r. 2015. Přednáší: Pavel Štěpánek Na přednášku naváže od 13. 10. 2022 výstava Ignác Tirsch a ti druzí … Čeští jezuité v Mexiku v Galerii Klementinum |
||
|
8. 11. 2022 - Květena česká v pražské Kanálce malovaná Pojďme se na chvíli přenést do konce 18. století a navštívit tehdy v celých Čechách vyhlášenou čarokrásnou zahradu za Koňskou branou. Španělský hrabě Josef Emanuel Canal de Malabaila (1745–1826) vybudoval v Praze rozlehlou zahradu, která se rozkládala od dnešního Národního muzea k části Riegrových sadů až po Vinohradskou ulici. Ve své době byla pokládána za jednu z nejvýznamnějších českých zahrad a zároveň intelektuální centrum Prahy. Navštívil ji dokonce i císař František I. Správcem Kanálky byl po několik let český botanik a mimořádný profesor botaniky na pražské univerzitě Franz Willibald Schmidt (1764–1796). Autor atlasu našich rostlin Flora Boëmica inchoata, a blízký přítel významného klementinského bibliotekáře Karla Rafaela Ungara (1744–1807), zde vytvořil unikátní dílo, jednu „z nejkrásnějších přírodopisných knih v naší knihovně“, jak o něm napsala roku 1957 dlouholetá pracovnice Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny doktorka Emma Urbánková. Přednáší: Alena Císařová-Smítková Na přednášku naváže exponát měsíce. |
||
Videozáznam přenášky |
13. 12. 2022 - Klementinská Matematická knihovna jako součást Matematického muzea V jezuitském Klementinu se od druhé poloviny 17. století postupně a spontánně rozšiřovala sbírka přístrojů, literatury a kuriozit, nazývaná Matematické muzeum. Význam slova matematika byl tehdy širší než dnes, zahrnoval totiž značnou část přírodních věd: matematiku, astronomii, fyziku, geodézii, kartografii, mineralogii či vojenské opevňovací stavby a hudební teorii. Součástí muzea byla knihovna, nazvaná matematická. Její počátky, soubor a označení jejích knih a osud knihovny po zrušení jezuitského řádu je předmětem dřívějšího i současného bádání. O jeho výsledcích a o osobách, jejichž život byl s matematickou knihovnou spojen, bude pojednávat další z přednášek cyklu. Ke shlédnutí budou vzácné knihy, které z Matematické knihovny ve fondu Oddělení rukopisů a starých tisků máme. Přednáší: Jana Vackářová Na přednášku naváže exponát měsíce. |
|
Videozáznam přednášky |
10. 1. 2023 - Obecní knihovna Starého Města pražského v 15. století Pokud jde o rozsah a počet knihoven, nemělo pražské souměstí během středověku v Českém království konkurenci. Kromě knihoven církevních institucí a univerzitních kolejí je známo, že na Starém Městě ve 30. letech 15. století existovala obecní knihovna, které část svých rukopisů v roce 1433 odkázal významný měšťan Šimon od Bílého lva. Analýzou provenienčních znaků dochovaných rukopisů Národní knihovny se podařilo jednak rozšířit seznam rukopisů, které v 15. století do staroměstské obecní knihovny patřily, jednak byli v některých případech identifikováni i jejich dřívější vlastníci. Šlo o knihovny klášterů v Praze nebo blízkém okolí (benediktinů v Břevnově a dominikánů na Starém Městě) a také o knihovny univerzitních kolejí, vypleněné v roce 1422. Osudy některých kodexů tak dokládají, že se staroměstští měšťané v rámci možností snažili uchovat dostupné části knižních celků, rozchvácených v počáteční fázi husitských válek. Přednáší: Michal Dragoun Na přednášku naváže exponát měsíce. |
Program - podzim 2022 (pdf) | Program - jaro 2022 (pdf) | Program 2021 (pdf) | Program 2020 (pdf) | Program 2019 (pdf)
