Abychom pochopili velikost Ungarova díla, musíme se vrátit hlouběji do české historie. V roce 1556 povolal Ferdinand I. do Prahy jezuitský řád, aby vystřídal dominikány a posílil v Čechách katolicismus. Jezuitům byl přikázán v té době již zpustlý klášter u sv. Klimenta, do té doby dominikánský. Jezuité na tomto místě a v jeho okolí vybudovali zhruba od 70. let 16. století do roku 1726 na ploše asi dvou hektarů pražské Klementinum jako komplex církevních a školních budov, konviktů, lékárny, tiskárny a hvězdárny. Klementinum se tak stalo po Pražském hradu druhým nejrozsáhlejším architektonickým areálem v Praze. V něm jezuité mimo jiné vybudovali knihovnu, jejíž fond zřejmě vznikl brzy po jejich příchodu do Čech a poměrně rychle se rozrůstal. Mezníkem v jejím vývoji se stal rok 1622, kdy Univerzita Karlova musela po potlačeném stavovském povstání všechny své dosud rozptýlené fondy kolejních knihoven odevzdat na císařův příkaz do péče jezuitů. Tak byly poprvé knihovní fondy Univerzity Karlovy soustředěny, nikoli však do jediného sálu. K tomu došlo až po dobudování Klementina jako architektonického celku, když byly tyto knihovní fondy v roce 1727 přestěhovány do nově vybudovaného a zařízeného barokního knihovního sálu, který se v této podobě dochoval dodnes.
Jako všechny klášterní knihovny té doby byla i tato klementinská jezuitská knihovna sbírkou uzavřenou, širší veřejnosti téměř nepřístupnou. Tato skutečnost se však v této době osvícenství a racionalismu za vlády Marie Terezie (1740-1780) a Josefa II. (1780-1790) dostala do rozporu s úsilím rozšířit vzdělanost do jiných vrstev společnosti než byly jen více či méně uzavřené řeholní řády a privilegované vrstvy šlechtické a měšťanské. A knihovny přece vždy byly zdrojem vzdělanosti.
Vhodná příležitost vyjmout klementinskou knižní sbírku spolu s četnými ostatními církevními knihovnami z rukou jezuitů a vrátit ji univerzitě a vzdělaným vrstvám společnosti nastala po zrušení jezuitského řádu v roce 1773. Rozhodla o tom pod tlakem doby Marie Terezie, ač sama byla paradoxně jezuity vychována. V době zrušení čítala klementinská sbírka okolo 15 000 svazků. 4 roky poté byla ke klementinské knihovně připojena tzv. nová karolinská knihovna, která od roku 1638 sloužila v pražském Karolinu lékařské a právnické fakultě Univerzity Karlovy. Dvorským dekretem z 6. února 1777 byly pak obě tyto sbírky spojeny v jednu knihovnu podléhající státu. Její knihovní fondy byly pak záhy posíleny sbírkami nejen z dalších zrušených mimopražských jezuitských klášterů, ale i velkolepým darem majorátní knihovny hrabat Kinských.
30. října 1777 pak byla oficiálně otevřena Veřejná c. k. univerzitní knihovna. Šlo o první veřejnou vědeckou knihovnu v českých historických zemích a současně o jednu z nejstarších knihoven tohoto typu v Evropě a na světě. Označení "veřejná" ovšem musíme chápat dobově podmíněně. Ve skutečnosti byla tato knihovna svými knihovními fondy a službami uzpůsobena pouze potřebám učitelů a studentů Univerzity Karlovy a nepočetné vrstvě tehdejších vzdělanců a učenců. Jednalo se zejména o ty, kteří byli soustředěni od roku 1784 v Královské české společnosti nauk. Ta navazovala na činnost ještě starší Soukromé společnosti v Čechách pro rozvoj matematiky, vlasteneckých dějin a přírodních věd.
Knihovna jako státní instituce byla řízena v hlavních směrech své činnosti z Vídně jako hlavního města habsburské monarchie. Její knihovní fond obsahoval při jejím ustanovení jakožto Veřejné c.k. univerzitní knihovny okolo 50 000 svazků.
Karel Rafael Ungar nastoupil do čela této knihovny ve svých 37 letech po určitém provizoriu, kdy se na tomto místě vystřídali František Josef hrabě Kinský a po něm hrabě Věžník, v říjnu roku 1780. Ungar zastával vedoucí pozici v knihovně až do své smrti v roce 1807, tedy po dobu 27 let.
Ungar byl česky vlastenecky smýšlející Němec původem ze Žatce. Od svých 15 let byl členem premonstrátského řádu. Vystudoval filosofii a teologii v Arcibiskupské koleji v Praze, v roce 1768 dosáhl doktorátu filosofie, v roce 1770 byl vysvěcen na kněze. Když nastoupil do klementinské knihovny, měl již zkušenosti se správou řádové knihovny premonstrátského strahovského kláštera, o kterou pečoval spolu se sbírkou mincí dva roky. Byl to člověk vzdělaný, plný energie a vytrvalosti. Jeho členství v zednářských lóžích ho údajně vedlo k tomu, že v roce l788 premonstrátský řád opustil.
Ungar byl především univerzitním učitelem, který byl jako jeden z předních představitelů osvícenského myšlení dosazován i do akademických funkcí. V letech 1776-1780 se stal třikrát děkanem teologické fakulty, která stále ještě zaujímala nejvýznamnější místo mezi fakultami univerzity. V letech 1789-1790 se dokonce stal rektorem Univerzity Karlovy.
Ungar byl také činný v již zmíněné učené společnost, předchůdkyně dnešní Akademie věd ČR. V roce 1790 ho císař jmenoval za zásluhy o pedagogickou, vědeckou a knihovnickou činnost císařským radou.
Jakými významnými činy se K. R. Ungar zapsal do dějiny Národní knihovny ČR?
Už další rok po jeho nástupu do čela nově ustanovené Veřejné c. k. univerzitní knihovny se viditelně projevily důsledky jedné z josefinských reforem - rušení těch klášterů v Čechách, které se nestaraly o rozvoj věd nebo nepečovaly o nemocné. Došlo ke svozu knih z těchto klášterů, v tomto případě do pražského Klementina. A jak už to v takových převratných dobách bývá, bylo to počínání dosti chaotické a ke knižním pokladům z českých klášterů ne vždy dost šetrné. Mnoho knih z těchto svozů se ztratilo, mnoho ohlášených svozů ani na místo určení nedorazilo. Nicméně díky tomu, že se Ungar se svými spolupracovníky záhy pustil do zpracování knih, které se zachránily, dosáhlo se v budování knihovny nesporných úspěchů. V době Ungarovy správy knihovny ve funkci prvního bibliotekáře vzrostl její knihovní fond trojnásobně na cca 147 000 svazků. Zatímco se v roce 1795 se půjčilo denně 100 i více knih, v roce 1801 přicházelo denně až 300 čtenářů, kteří si vypůjčili 400 - 500 knih. V tom pražská klementinská knihovna prý dokonce předčila i vídeňskou Dvorní knihovnu, která měla pražské sloužit jako vzor. Věcné uspořádání knih a jejich uložení do 54 oddělení podle vídeňské Rautenstrauchovy instrukce se uchovalo až do poloviny 20. století.
O Ungarově neobyčejné píli svědčí mimo jiné to, že se svým jediným spolupracovníkem prohlédl a zpracoval v průběhu několika let přes 100 000 knih.
Jako správce knihovny projevil Ungar své české vlastenecké smýšlení. Když dnes vstoupíme do barokního sálu Národní knihovny ČR, zaujme nás na čelní galerii nápis Bibliotheca Nationalis. Musíme si uvědomit, že v tehdejších fondech klementinské knihovny převládala cizojazyčná literatura, obroda české zejména odborné a vědecké literatury byla tehdy ještě na samotném počátku. A právě v tomto bohemikálním fondu Ungar soustředil podle vlastních slov díla všech rozených Čechů a Moravanů, v jakékoli řeči napsaná, díla cizinců, kteří bydleli v Čechách nebo česky psali. Ungar shromáždil na 2000 starých českých tisků a pracoval na jejich katalogu. Tím si Ungar vysloužil chválu a úctu tehdejší ještě nepočetné vrstvy české vlastenecké společnosti.
V roce 1782 Ungar podal návrh, jenž byl kladně přijat Josefem II., aby všechny výtisky Koniášova Klíče byly odebrány venkovským farám a odevzdány Veřejné c. k. univerzitní knihovně.
Z bohaté Ungarovy publikační činnosti připomeňme jeho německy psanou studii "Versuch einer Geschichte der Bibliotheken in Böhmen" (Pokus o sepsání dějin knihoven v Čechách) z roku 1776, která byla publikována v Abhandlungen der böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften zu Prag auf das Jahr 1785, 2.Teil, Prag 1786.
Ungar byl přísný a náročný nejen k sobě, ale i ke svým podřízeným. Požadoval plnění jejich služebních povinností, které tehdy byly vymezovány instrukcemi. K jejich plnění se pracovníci knihovny zavazovali služební přísahou. Jak od skriptorů, tak i od knihovních sluhů Ungar vyžadoval znalosti jazykové, literární, knihovnické a pochopitelně v době, kdy se vše psalo ručně, také úhledný rukopis. Zavedl sobotní tzv. konference. Byl to jakýsi druh dalšího sebevzdělávání, na nichž se za jeho účasti probíraly aktuální knihovnické a bibliografické otázky. K tomu docházelo v době, kdy žádné knihovnické kurzy či dokonce odborné knihovnické školy neexistovaly.
K trojnásobnému navýšení knihovních fondů ovšem Ungar potřeboval i větší prostory. Původní jezuitský barokní sál tomuto rostoucímu knihovnímu fondů a rozvoji služeb nestačil. Ungar v době svého působení získal v prostorách klementinského areálu mimo jiné i přestavbou další prostory pro uložení fondů a pro účely studia jejích návštěvníků.
I když pražská Veřejná c. k. univerzitní knihovna byla organizována podle zásad, které byly formulovány tehdejším významným knihovníkem Dvorní knihovny ve Vídni Michaelem Denisem, Ungar jí ve specifických pražských podmínkách vtiskl její vlastní tvář v duchu osvícenství a prosazujícího se českého národního obrození. Specifické české zájmy musel často hájit proti Vídni. Vyvedl knihovnu z chaosu, který byl způsoben zejména zmatky kolem svozů a vybudoval z ní dobře uspořádaný a svému účelu sloužící organizmus. Dal jí jasnou perspektivu dalšího vývoje. Zásluhou Ungarovou se stala po Dvorní knihovně ve Vídni a univerzitní knihovně v německém Göttingen svou velikostí a hodnotou svého knihovního fondu jednou z nejproslulejších knihoven v tehdejší Střední Evropě. Karel Rafael Ungar byl jednou z velkých osobností, které zažehly jiskru vzkříšení české vědy a kultury.
Jiří Cejpek
Zdroj: Bulletin SKIP 1/2004, skip.nkp.cz/Bulletin/Bull04_110.htm
Výsledky mapování Klementina zde >>
Výsledky mapování Zrcadlové kaple zde >>
Výsledky mapování studovny v Hostivaři zde >>
Výsledky mapování prostor pro zaměstnance v Hostivaři zde >>
termín a čas exkurzí najdete zde >>
sraz u vchodu A
zdarma, registrace nutná, počet návštěvníků je omezen
Rezervace: tel. 734 850 026, email: Jana.Mrnkova@nkp.cz
Navštívíte Studentské a Révové nádvoří, Křižovnické chodby, Všeobecnou studovnu či Halu služeb. Prohlídku zakončí návštěva Zrcadlové kaple. Délka prohlídky je zhruba 1 hodina. Nájezdy pro vozíky budou zajištěny.
]]>
“Národní knihovna ČR je unikátem. Nejen ve službách čtenářům a badatelům, ale i z hlediska svého historického sídla. Velmi mne těší, že se otevře návštěvníkům Prahy. Prohlídka Barokní knihovny může jistě patřit k nádherným zážitkům, které si návštěvníci Prahy i Pražané z návštěvy Klementina odnesou,” říká ministr kultury Martin Baxa.
“Jsem velmi rád, že Prague City Tourism rozšiřuje svou nabídku o turistickou trasu na takto exponovaném místě a vzniká nový rozměr kooperace města a Ministerstva kultury ČR. Provoz trasy přispěje k dlouhodobému cíli prezentovat Prahu jako prémiovou evropskou destinaci plnou historie a bohaté kultury,” doplňuje Jiří Pospíšil, náměstek pro kulturu a cestovní ruch.
Pro organizaci Prague City Tourism to znamená také novou úroveň spolupráce. “Spolupráce s Národní knihovnou ČR je pro nás zásadním krokem na cestě k poskytování co nejkomplexnějších služeb turistům. Nová barokní trasa bude propagovat i méně známá historická místa, na která chceme nalákat turisty se zájmem o zdejší místopis, ale rovněž nabídne i exkluzivitu a přístup na místa, kam se běžný cestovatel většinou nedostane,” komentuje spolupráci předseda představenstva Prague City Tourism František Cipro a dodává: “Turisté se často koncentrují na Karlově mostě, avšak jen málokdo z nich ví, že o pár desítek metrů dále na ně čeká takovýto skvost. Chceme tak turistům nabídnout možnou alternativu a případně ulevit přetížené lokalitě.”
Nová trasa zaměřená především na barokní aspekty historického Klementina návštěvníky zavede i na samostatně nepřístupná místa, i z tohoto důvodu bude trasu možné absolvovat pouze s průvodcem Prague City Tourism. Návštěvník objeví Barokní knihovní sál, Astronomickou věž, ale také Meridiánovou síň, která nabízí pohled na pozdně renesanční astronomické mechanismy z doby rudolfínské Prahy.
Generální ředitel Národní knihovny ČR Tomáš Foltýn k tomu poznamenává: „Klementinum patří mezi nejvýznamnější národní kulturní památky nejen na území Prahy, ale rovněž České republiky. Není přitom jen tichým dokladem kulturní vyspělosti předchozích generací a kouzla barokní architektury, ale také živým prostorem podporujícím vzdělávání a intelektuální rozvoj evropské společnosti. Pro Národní knihovnu ČR je tak spolupráce se společností Prague City Tourism unikátní příležitostí, jak povědomí o těchto hodnotách rozšířit i mezi další skupiny návštěvníků centra Prahy.“
Spolupráce tak rozšíří již tak bohatou paletu objektů, o které společnost Prague City Tourism pečuje. Kromě Staroměstské radnice, která je dlouhodobě oblíbeným turistickým cílem, jsou to obě věže Karlova mostu, Svatomikulášská městská zvonice, Petřínská rozhledna, Zrcadlové bludiště na Petříně, Prašná brána a Novomlýnská vodárenská věž.
Samotná prohlídka trvá zhruba 50 minut a probíhá každých 30 až 60 minut. Stejně jako u ostatních věží, které společnost spravuje, platí ranní sleva. Turistická trasa v Klementinu je rovněž součástí nabídky v rámci městské karty Prague Visitor Pass.
]]>Po dobytí říše Aztéků roku 1521 připadlo Mexiko Španělskému království. Španělé tak nyní ovládali značně neprozkoumané území o obrovské rozloze, což postavilo evropské kartografy před nové výzvy. Jedny z jejich prvních vyobrazení Mexika lze spatřit na rukopisných portolánových mapách, které však Mexiko zobrazovaly zpravidla v kontextu celého Nového světa. Klíčová je pro samostatně zobrazované Mexiko či jeho konkrétní regiony až éra vlámských a nizozemských tvůrců map, kteří v poslední třetině 16. století stáli u zrodu tištěných zeměpisných atlasů a svými mapami mexických území výrazně ovlivnili další kartografy. V první polovině 17. století se pak na některých mapách začala mexická Dolní Kalifornie zobrazovat jako ostrov. Tento kartografický omyl vyvrátili definitivně až jezuité, kteří sehráli v mapování méně prozkoumaných území Mexika důležitou roli.
Přednáší: Jakub Fryje
Na přednášku naváže exponát měsíce.
]]>Jste zvědaví? Stačí se přihlásit na tomto odkazu a každou první středu v měsíci zkontrolovat e-mailovou schránku.
]]>Ve středu 13. března navštívila Knihovnu Ústeckého kraje delegace z Národní knihovny ČR vedená jejím generálním ředitelem Tomášem Foltýnem. Vedení největší tuzemské knihovny, která poskytuje metodickou podporu všem knihovnám v zemi, se na sever Čech vypravilo, aby se zde setkalo se zástupci knihoven z Ústeckého kraje a představilo jim strategii rozvoje Národní knihovny na období let 2024–2027.
V rámci dvouhodinového setkání zároveň Knihovna Ústeckého kraje prezentovala své aktivity a plány jak v oblasti regionálních funkcí, tak i v oblasti inovací a rozvoje služeb pro čtenáře a další návštěvníky. V neposlední řadě zde byly představeny možnosti participace českých knihoven na projektu Ministerstva práce a sociálních věcí Jsem v kurzu, jehož cílem je zvyšování digitálních dovedností a kompetencí občanů ČR.
Jednání na půdě ústecké knihovny se kromě její ředitelky Jany Linhartové a dalších zástupců vedení zúčastnili i ředitelé a metodici knihoven z celého Ústeckého kraje. Přímo za Ústecký kraj pak byli jednání s Národní knihovnou přítomni předseda Výboru pro kulturu a památkovou péči Vlastimil Skála a vedoucí Odboru kultury a památkové péče Martin Kohl.
„Generální ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn a náměstkyně pro služby Lenka Maixnerová přehlednou formou prezentace inspirovali všechny přítomné především cestou tvorby nové strategie, která nevznikla na zadání zřizovatele, ale zdola. Neobvyklé je především zaměření dokumentu nikoli na knihovní fond, ale na lidské zdroje, protože každá knihovna jsou především lidé, kteří ji tvoří,“ hodnotí setkání v Ústí nad Labem Martina Košanová, ředitelka Odboru komunikace Národní knihovny ČR. Dodává, že obdobná jednání by se v dohledné době měla uskutečnit ve všech krajských knihovnách.
Tisková zpráva | Fotogalerie >>
Vojenský historický ústav (VHÚ) Praha připravil pro veřejnost ve spolupráci s Národní knihovnou ČR on-line digitální kolekci tištěných pramenů k válečným ztrátám rakousko-uherské armády z let 1914-1918. S ohledem na blížící se výročí sta let od vypuknutí první světové války stojí za to připomenout, jaké zdroje jsou dostupné, co v nich můžeme nalézt a jak se dají co nejúčelněji využívat.
Podrobný přehled najdete zde.
Přehled dalších digitalizovaných titulů VHÚ, které můžete využívat prostřednictvím on-line volně dostupných digitálních knihoven (Manuscriptorium, Kramerius) najdete zde.
Pro prohlížení digitalizovaných stránek v Digitální knihovně Kramerius je nutné na počítač nejprve naistalovat zdarma dostupný DjVu plug-in.
]]>
Podmínky zvýhodněné registrace pro využívání služeb Národní knihovny ČR
Kde a kdy nás najdete?
Možnost registrace zdarma se nevztahuje na:
Součástí slavnostního večera byla i krátká komorní beseda, během níž profesor Smil hovořil o svém vztahu ke knihám, inspiraci, kterou v nich čerpá i obecné potřebě vzdělávání se v různých oborech lidské činnosti. Tuto neformální diskuzi společně vedli poslanec Evropského parlamentu Alexandr Vondra a a generální ředitel Národní knihovny ČR Tomáš Foltýn.
Národní knihovna ČR děkuje za veškerou spolupráci při sjednávání knižního daru i organizaci besedy Centru transatlantických vztahů CEVRO Institutu v Praze.
Zleva: Alexandr Vondra, Václav Smil a Tomáš Foltýn. Foto: Z. Homolka Fedorová, NK ČR
Výstava představí výběr nejzajímavějších fotografií posledních ročníků soutěže Věda fotogenická. Soutěž se koná každoročně od roku 2014 a je určena pro zaměstnance Akademie věd ČR a jejích pracovišť. Projekt Věda fotogenická navrhl spolek Fórum Věda žije!.
Letos budou fotografie k vidění také v Klementinu. Národní knihovna ČR se tak poprvé připojí k programu Týdne Akademie věd ČR ve dnech 31. 10. - 6. 11. 2022, který je největším vědeckým festivalem v České republice.
]]>Vánoce se kvapem blíží a s nimi i čas na výrobu originálních vánočních dekorací. Chceme, aby naše knihovna letos žila pravou vánoční náladou, a budeme potřebovat vaši pomoc a kreativitu, aby se to podařilo.
Jak nám můžete pomoci? Tím, že se zapojíte do naší tvořivé dílny, kde si můžete vyrobit vánoční ozdoby ve stylu upcyklace – jako materiál totiž nabízíme mimo jiné i naše plakáty, které jsou sice krásné, ale už nám dál neposlouží. Domů si odnesete polovinu všech ozdob, které vyrobíte, druhá polovina zůstane u nás a pomůže vytvořit kouzelnou atmosféru v Klementinu.
Tvořivá dílna se uskuteční v pátek 2. prosince od 15 do 19 hodin a v sobotu 3. prosince od 10 do 14 hodin v Klementinu a je vhodná i pro rodiny s dětmi.
]]>
Rozšiřování sbírek a péče o ně je jednou ze stěžejních aktivit paměťových institucí. Rukopisy dvou výrazných postav české hudby, které NK ČR nyní získala do svých sbírek, představují díky své historické hodnotě akvizice velkého významu.
Prvním novým přírůstkem je dopis skladatele Antonína Dvořáka (1841–1904) z 28. února 1889, tedy z období, kdy se Dvořákovo jméno stávalo světově známým. Skladatel v dopise reaguje na žádost o své nově vydané komorní skladby. Podává zde výčet sedmi kompozic z osmdesátých let 19. století pro housle, klavír a další smyčcové nástroje, které tiskem vydal německý nakladatel Fritz Simrock, a jež Dvořák pravděpodobně odeslal zároveň s dopisem. Podařilo se zjistit, že příjemcem Dvořákova dopisu mohl být anglický houslista William R. G. Bauerkeller (1843–1922), který 4. dubna téhož roku v Manchesteru prokazatelně uspořádal koncert, jehož čistě dvořákovský program sestával ze čtyř z Dvořákem jmenovaných kompozic. A jak dokládá dobová kritika, jednalo se v té době o velmi odvážný a úspěšný podnik.
Druhou akvizici představuje notový rukopis skladatele Bedřicha Diviše Webera (1766–1842). B. D. Weber je s Klementinem, sídlem NK ČR, přímo spjatý, protože v roce 1837 byl jedním ze spoluiniciátorů vzniku tzv. Mozartova památníku, jedinečné sbírky mozartovských notových i nenotových dobových dokumentů, kterou Národní knihovna v areálu bývalého jezuitského kláštera dodnes spravuje. Jako aktivní skladatel se ale Weber věnoval i komponování v mnoha hudebních oblastech, včetně oper a kantát, nebo zpracování českých národních písní. Skladatelův notový rukopis, který knihovna nyní přijala do svých sbírek, pochází patrně z posledního desetiletí 18. století a jedná se o desetistránkový zápis písně Klage eines Maedchens auf dem Grabe ihrer Freundin. Tu Weber složil na slova tehdy velmi oblíbeného německého básníka Ludwiga Höltyho (1748–1776), jehož texty později zhudebnili například i Franz Schubert, Felix Mendelssohn-Bartholdy nebo Johannes Brahms.
„Národní knihovna České republiky, coby instituce pečující o odkaz českého kulturního dědictví, potažmo její Hudební oddělení, o získání rukopisů z nabídky vídeňského antikvariátu Inlibris Gilhofer delší dobu usilovalo a díky podpoře zprostředkované programem ISO C Ministerstva kultury ČR se podařilo záměr dovést ke zdárnému konci,“ dodává Martina Košanová, tisková mluvčí NK ČR.
]]>
Vstup volný
]]>Studenti, pedagogové, vědci i nejširší veřejnost mohou již několik let využívat v digitálních knihovnách plné texty asi 200 000 českých knih vydaných do roku 2007 a také časopisů publikovaných před rokem 2012. Online služba je veřejnosti poskytovány bezplatně, přičemž příslušný licenční poplatek je hrazen prostřednictvím Národní knihovny ČR ze zdrojů Ministerstva kultury ČR. Přístup k dílům nedostupným na trhu (DNNT) aktuálně poskytují Národní digitální knihovna Národní knihovny ČR, Digitální knihovna Moravské zemské knihovny, Digitální knihovna Akademie věd ČR a Digitální knihovna Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.
„Službu DNNT v současné době zprostředkovává prostřednictvím registračních údajů svých uživatelů přibližně 260 knihoven a stále přibývají další. V první řadě se jedná především o vysokoškolské, výzkumné a krajské knihovny. Zapojena je též celá řada větších veřejných knihoven. Přístup do digitálních knihoven umožňuje portál www.dnnt.cz, kde návštěvníci najdou i podrobné informace o celém projektu“, sděluje Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu NK ČR.
Online zpřístupnění děl nedostupných na trhu (DNNT) umožňují licenční smlouvy uzavřené mezi Národní knihovnou ČR a kolektivními správci autorských práv Dilia a OOA-S. Autoři za zpřístupnění svých děl v digitální podobě získávají odměnu, jež je rozdělována podle intenzity využití jednotlivých děl. Autor, případně nakladatel, má možnost zakázat zpřístupnění svých děl v digitální podobě.
„Respektujeme, že k poslání knihoven patří i zpřístupnění maximálního možného počtu literárních a odborných děl veřejnosti. A jsme rádi, že knihovny na oplátku respektují naši potřebu zachovat prostředí udržitelné pro vydávání nových knih. Proto, spíše než o dosažení kompromisu, je na místě mluvit o vzájemně vyváženém řešení, ke kterému jsme jednáním dospěli,“ říká předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka.
Část knih nedostupných na trhu je po dohodě s nakladateli přístupná pouze z počítačů v zapojených knihovnách a institucích. Knihovna, nakladatelé a knihkupci budou spolupracovat na ověřování dostupnosti digitalizovaných knih v obchodní síti, aby nedocházelo k ohrožení ekonomických zájmů nakladatelů.
Generální ředitel Národní knihovny ČR Tomáš Foltýn poznamenal: „Digitalizace fondů patří mezi nejvýznamnější aktivity knihoven již po více než 25 let. Zpřístupnění digitálního obsahu v režimu DNNT umožňuje zprostředkovat zmíněná data širokému spektru zájemců o jejich využití a podpořit tak jejich různorodé aktivity spojené například s výzkumem či vzděláváním. Národní knihovna ČR si je vědoma i mezinárodních aspektů tohoto režimu zpřístupnění a jedná o bližší integraci dat z ČR do systému EUIPO nazvaného Out-of-commerce works portal.“
Zájem o využívání digitálních knihoven je velmi intenzivní. Návštěvníci si měsíčně zobrazí až 900 000 stran knih a časopisů. Zobrazené texty, které jsou chráněny autorským právem, je možné pouze číst, nelze je tisknout nebo jinak kopírovat.
]]>Foto: M. Tichá, NK ČR
]]>