Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod Služby Služby pro ... ISBN, ISMN, ISSN ISMN

11. Přílohy

11.1 Desetimístné číslo ISMN

Po prvních 15 let své existence bylo číslo ISMN v desetimístné podobě. Prvním prvkem byla konstanta “M” (pro hudbu). Abyste mohli změnit třináctimístné číslo ISMN na desetimístné, nahraďte prefix “979-0” písmenem “M”.

Abyste mohli změnit desetimístné číslo ISMN na třináctimístné, nahraďte počáteční písmeno “M” prefixem “979-0”.

Revize normy se stala nezbytnou v důsledku změny čísla ISBN z desetimístného na třináctimístné. Jelikož distribuční síť sleduje hlavně potřeby uživatelů čísel ISBN, stala se desetimístná čísla ISMN problematickými. Jejich třináctimístná forma jim zajišťuje kompatibilitu ve všech obchodních aplikacích.

11.2 Reformátování ISMN

Vydavatelé musí od roku 2008 používat již jen třináctimístná čísla ISMN. Dosud přidělená čísla ISMN v adresářích a knihovních katalozích, národních bibliografiích atd. se měnit nebudou.

11.3 Síť norem

ismn-sitnorem.gif

ISNI: International Standard Name Identifier (Mezinárodní standardní identifikátor jména)
ISWC:
International Standard Musical Work Code (Mezinárodní standardní kód hudebního díla)
ISTC: Internatioanl Standard Textual Work Code (Mezinárodní standardní kód textového díla)
ISAN: International Standard Audiovisual Number (Mezinárodní standardní číslo audiovizuálního díla)
ISMN: International Standard Music Number (Mezinárodní standardní číslo hudebniny)
ISBN: International Standard Book Number (Mezinárodní standardní číslo knihy)
ISSN: International Standard Seriál Number (Mezinárodní standardní číslo pokračujících zdrojů)
ISRC: International Standard Recording Code (Mezinárodní standardní kód zvukového záznamu)
URN: Uniform Rource Name (Jednotné jméno zdroje)
NBN: National Bibliography Number (Číslo národní bibliografie)
DOI: Digital Object Identifier (Identifikátor digitálního objektu)

11.4 Soubor metadat pro číslo ISMN

Metadata spojená s každým přiděleným číslem ISMN by měla být spravována národní agenturou ISMN nebo určenou bibliografickou agenturou.

Protože národní agentury ISMN pracují při národních knihovnách, bibliografických centrech nebo obchodních sdruženích, vyžaduje se na nich, aby v souladu s funkcemi příslušných institucí, při nichž působí, používaly i další potřebná data.

Následující soubor metadat má pouze informativní charakter:

Prvek dat

ISMN

Forma produktu

Název

ISWC

Název edice a pořadové číslo

Přispěvatel

Vydání

Jazyk/y textu

Imprint

Formát hudebniny

Vydavatel

Země vydání

Rok vydání

Komentář

Přiděleno národní agenturou ISMN

Kód, který poukazuje na médium a/nebo formát produkt

Název publikace, případně i podnázev

ISWC obsahu hudebního díla, pokud bylo přiděleno

Pokud se uvádí

Přispěvatel (jeho kód/y a jméno/a)

Pořadí vydání (pokud je jiné než první) a jeho druh

Používá se kódů jazyků podle ISO 639-2/B

Obchodní název, pod nímž je publikace vydána

Zvláštní formát díla, odlišující jej od dalších formátů téhož díla (např.: úplná partitura; partitura a soubor partů)

Osoba nebo organizace, která vlastní imprint v době vydání publikace

Používá se kódu země podle ISO 3166-1

Rok prvního vydání pod tímto ISMN. V ISO 8601 ve formě (YYYY-MM-DD)

 

11.5 Evidenční list vydavatele

Ke stažení ZDE.

11.6 Zásady pro vyplňování ohlašovacích lístků

Ohlašovací lístek se vyplňuje v elektronické podobě prostřednictvím formuláře dostupného na webových stránkách Národní knihovny ČR (dále: záložka Služby → ISBN, ISMN, ISSN → Formulář pro ohlášené hudebniny). Pokud vydavatel nemá přístup k internetu, vyplní ohlašovací lístek papírový. Ten mu poskytne Národní agentura ISMN v ČR. Vyplněný lístek vydavatel zašle agentuře poštou zpět.

Fiktivní příklad vyplněného ohlašovacího lístku:


ISMN 979-0-2600-0046-9
Vydavatel/Místo:
Editio Praga. Praha
Autor: Tomášek, Václav Jan
Hlavní název: Symfonie C dur
Podnázev/Název části:
Velká symfonie
Díl/Část/Svazek:
Druh vazby:
brožováno
Cena:

Upravovatel:
Číslo opusu:
Opus 17
Číslo tematického katalogu:
Obsazení:
Forma skladby:
Partitura





Vydání:
1. vydání
Měsíc a rok vydání:
11/2008
Podpis-razítko:


VYDAVATEL/MÍSTO

Uvádíme název nakladatelské nebo vydavatelské instituce a její sídlo.

Příklady:
Česká Händlova společnost. Praha
Nakladatelství Konvoj. Brno

AUTOR

U hudebních děl je za původce považován hudební skladatel a záhlavím je jeho jméno.

Příklady:
Dvořák, Antonín
Janáček, Leoš

Z údajů o původcích vypouštíme všechny osobní údaje, jako jsou:

vědecké a šlechtické tituly
povolání
hodnosti aj.

Pouze u historických osobností uvádíme šlechtické přídomky u rodového jména:

Příklady:
Harant z Polžic a z Bezdružic, Kryštof
Michna z Otradovic, Adam

Ženská rodová jména píšeme ve tvaru obvyklém v jazyce autorek. Nepoužíváme tedy ani mužských forem jmen u slovanských autorek (vyskytují se výjimečně), ani ženských forem u autorek jiných národů.

Příklady:
Bacewicz, Grazyna
Liebmann, Heléne

Používá-li autorka dvojité rodové jméno, píšeme je takto:

Příklady:
Snížková-Škrhlová, Jitka
Markowska-Garlowska, Eliza

Jsou-li v popisovaném díle uvedeni 2 nebo 3 autoři, uvádíme v záznamu jména všech.

Příklady:
Bažant, Jiří – Malásek, Jiří

NÁZEV

Pod názvem popisujeme díla, u nichž autor není uveden. Záhlavím je zpravidla první slovo názvu díla. Název píšeme zásadně v tom tvaru a tím pravopisem, jak je uváděn v příslušném díle. Jednotlivá slova názvu nekrátíme.

Příklady:
Album čtyřručních skladeb starých českých mistrů
České sonatiny

Řadové číslovky nestavíme do záhlaví. Pořadatelem záhlaví je první slovo následující po číslovce

Příklady:
19. Festival tanečních písní
10. Jazzový festival

PODNÁZEV/NÁZEV ČÁSTI

Do podnázvu náležejí všechny údaje, které blíže určují nebo rozvádějí název díla po stránce tematické nebo formální, charakterizují název díla nebo podávají informace o vzniku, účelu, určení, o technickém nebo uměleckém vybavení díla apod. Zpravidla bývají uvedeny na titulním listu.

Příklady:
Árie z opery
Výběr ze skladeb starých českých mistrů

Údaje z podnázvu zaznamenáváme v tom tvaru a pořadí, jak jsou uvedeny na titulním listu, popř. na jiném místě v hudebnině, které je zdrojem popisu.

DÍL/ČÁST/SVAZEK

Dělí-li se publikace do více částí, uvádí se pořadové číslo popisované části.

VYDÁNÍ

Je to údaj označující pořadí a druh vydání.

Příklady:
1. vydání
2. doplněné vydání
3. opravené a doplněné vydání
4. vydání, 1. vydání v nakl. Konvoj

MĚSÍC A ROK VYDÁNÍ

Uvádíme rok vydání, v němž bude hudebnina vydána (příp. i měsíc, pokud je to možné).

Příklady:
11/2008
02/2009

DRUH VAZBY

Zkratky nepoužíváme, ale druh vazby vypisujeme: vázáno, brožováno, plátěná vazba, kožená vazba.

CENA

Uvádíme v případě, je-li známa.

UPRAVOVATEL

Jedná se o další osoby, zodpovědné za vznik hudebního dokumentu, např. autora aranžmá, textu, spartace, revize, editora apod.

ČÍSLO OPUSU

Příklady:
Opus 20
Opus 31

ČÍSLO TEMATICKÉHO KATALOGU

Příklady:
Bach Werke-Verzeichnis BWV 43
Köchel Verzeichnis KV 153

OBSAZENÍ

Uvádí se obsazení, pro nějž je konkrétní vydání hudebního díla určeno.

Příklady:
symfonický orchestr
zpěv a klavír
smyčcový kvartet
4 flétny

FORMA SKLADBY

Příklady:
orchestrální partitura
partitura a hlasy
kapesní partitura
varhanní výtah
vokální partitura

16.02.2016