Publikační činnost Slovanské knihovny

Jaroslav Bidlo (1868–1937) a Milada Paulová (1891–1970): bibliografie publikovaných prací / sestavili a úvodní studie napsali Jan Boháček, Daniela Brádlerová, Marek Ďurčanský, Jiřina Urbanová

1. vyd. – Praha, 2024 – 142 s. – (Bibliografie Slovanské knihovny; 84) – ISBN 978-80-7050-782-7
Jaroslav Bidlo (1868–1937) a Milada Paulová (1891–1970) patří mezi zakladatelské osobnosti české historické slavistiky. Jejich přínos k poznání dějin východní a středovýchodní Evropy zatím nemohl být plně doceněn. Z jejich díla byly totiž soustavněji zkoumány hlavně monografické práce. Sestavení jejich bibliografie ale ukazuje, že byli také autory malých forem, ať už máme na mysli intenzivní recenzní činnost, publicistiku, nebo zpracování encyklopedických hesel. Vedle toho byla řada textů publikována v dnes již těžko dostupných a málo známých periodikách.

Osobní bibliografie doplňují studie přibližující dílo obou osobností v kontextu jejich životních osudů a odborné kariéry. Ta je v obou případech spojena především s pražskou Karlovou univerzitou, ale zahrnuje rovněž působení ve vědeckých společnostech, zejména ve Slovanském ústavu a Královské české společnosti nauk. Bibliografie zřetelně ukazují také zásadní podíl na tvorbě obsahu některých odborných periodik (Český časopis historický, Časopis Matice moravské) nebo přímo i jejich redigování (Časopis Národního muzea, Byzantinoslavica).

Cena: 290,- Kč

Podrobnější info (PDF)

Slovanská knihovna 1924–2024: (Průvodce po dějinách, fondech a službách) = The Slavonic Library, Prague 1924–2024: (A Guide to its History, Funds and Services) / Lukáš Babka

1. vyd. – Praha, 2023 – 333 s. (Publikace Slovanské knihovny; 88) – ISBN 978-80-7050-792-6

Slovanská knihovna v Praze byla založena roku 1924 ministerstvem zahraničních věcí. Měla vytvářet informační zázemí pro souběžně vznikající Slovanský ústav a současně shromažďovat a zpřístupňovat dokumenty pro podporu činnosti mnohonárodnostní uprchlické vlny z bývalého Ruského impéria, jejíž významná část nalezla útočiště v tehdejším Československu. Od roku 1958 je součástí dnešní Národní knihovny České republiky. Díky rozsahu a složení svého fondu je jedním z center slavistické vědní disciplíny, a to v mezinárodním měřítku.

Kniha přináší podrobné zpracování dějin Slovanské knihovny v průběhu celého uplynulého století. Současně čtenáři představuje jednotlivé části knihovní sbírky, jejich budování a nejcennější dokumenty. Kromě standardních knižních, časopiseckých a novinových oddělení se zaměřuje i na sbírky historické, rukopisné a kartografické. Do samostatné kapitoly je vydělena tematika ruské, ukrajinské a běloruské emigrace po roce 1917, neboť pro studium tohoto tématu spravuje knihovna sbírku světového významu. Pozornost je věnována také speciálním sbírkám, kam se řadí kolekce listinných, obrazových, uměleckých, fotografických a notafilických materiálů.

Popis poskytovaných služeb pak přináší praktické informace o fungováni knihovny, které uvítá každý zájemce o studium a využívání knihovních služeb.

Kniha byla připravena ke stému výročí ustavení knihovny.

Cena: 350,- Kč

Podrobnější informace (PDF)

Distribuci knihy zajišťuje kromě Slovanské knihovny rovněž internetové knihkupectví Kosmas.cz

Katalog starých ruských tisků z fondů Slovanské knihovny tištěných azbukou. Díl IV. Knihy (1796–1800), ruská periodika 18. století / Sestavily Olga Leshkova a Rita Lyons Kindlerová

1. vyd. - Praha, 2023. - 549 s. - (Bibliografie Slovanské knihovny; 84) - ISBN 978-80-7050-784-1

Čtvrtý (závěrečný) svazek katalogu starých ruských tisků z fondů Slovanské knihovny tištěných azbukou obsahuje záznamy o knihách vydaných v posledních letech 18. století (1796–1800), což je období takřka shodné s dobou vlády cara Pavla I. (1796–1801).

Kromě knižní bibliografie let 1796–1800 zahrnující 216 titulů obsahuje čtvrtý svazek katalogu soupis ruských periodik 18. století přítomných ve sbírce Slovanské knihovny (46 titulů), obrazové přílohy a souhrnný rejstřík všech čtyř svazků.

Cena: 230,- Kč

Československo-jihoslovanská liga (1921–1929) a Československo-jihoslovanská revue (1930–1939). Bibliografie časopisů / sestavila a úvodní studii napsala Kateřina Kolářová

1. vyd.– Praha, 2022 – 354 s. – (Bibliografie Slovanské knihovny; 82) – ISBN 978-80-7050-757-5

Publikace slavistky a balkanistky PhDr. Kateřiny Kolářové, DiS. se věnuje jedné z kapitol bohatých československo-jihoslovanských (jugoslávských) kulturních vztahů v meziválečném období – vydávání časopisů Československo-jihoslovanská liga (1921–1929) a Československo-jihoslovanská revue (1930–1939).

V první části knihy autorka přibližuje historii slovanských vzájemnostních spolků v meziválečném Československu. Pozornost je zaměřena především na spolek Československo-jihoslovanská liga, který byl v tehdejším Československu jedním z hlavních propagátorů rozvoje a prohlubování vzájemných (především) kulturních styků. Z různorodé činnosti spolku vyniká vydávání časopisu Československo-jihoslovanská liga ve dvacátých letech, ve třicátých letech přejmenovaného na Československo-jihoslovanskou revui. Popsána je struktura obou časopisů, jejich tematická náplň, zmíněny jsou hlavní osobnosti spojené s jejich přípravou.

Druhou, stěžejní část knihy – bibliografii obou časopisů – uvozuje rozsáhlá ediční poznámka. Samotné bibliografie časopisů pak obsahují celkem 4 475 záznamů. Součástí svazku je také seznam dešifrovaných autorských značek a jmenný rejstřík.

Cena: 359,- Kč

Podrobnější informace (PDF)

Russkaja emigracija v Prage (1918–1945): putevoditel‘ = Ruská emigrace v Praze (1918–1945): průvodce / Anastasija Kopršivova, Lukaš Babka

1. vyd. – Praha, 2022 – 207 s. – (Publikace Slovanské knihovny; 87) – ISBN 978-80-7050-741-4

V nově vzniklém Československu našly přechodné útočiště a často trvalý domov tisíce Rusů poté, co byli nuceni po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 a následném ovládnutí Ruska bolševiky opustit své domovy a uprchnout za hranice. Publikace Ruská emigrace v Praze (1918–1945). Průvodce formou adresáře přibližuje pestrý veřejný život ruské emigrantské komunity v Praze v letech 1918–1945.

Ačkoliv Rusové byli rozptýleni po území celé republiky, věnuje se kniha pouze tzv. Velké Praze, kde byla jednak jejich koncentrace největší, jednak organizace působící v regionech byly většinou pobočkami pražských center. Stranou jsou ponechány rovněž další národnosti tvořící tuto uprchlickou vlnu (Ukrajinci, Bělorusové) s výjimkou nepočetných skupin kavkazských a sibiřských národů, které působily většinou ve spolupráci Rusy.

Celkem 168 položek adresáře je rozděleno podle svého charakteru (např. spolky, vzdělávací, církevní, vědecké, sportovní i kulturní instituce, obchody, restaurace, ale i pamětní desky), opatřeno stručným popiskem a bohatou obrazovou dokumentací obsahující historické i současné fotografie uváděných míst, reprodukce razítek, hlavičkových papírů, log a dalších dobových materiálů. Kniha je dále vybavena jmenným rejstříkem, seznamem adres fotografovaných domů, seznamem vlastníků použitých obrazových materiálů a přehledem použitých pramenů a literatury.

Cena 350,- Kč

Podrobnější informace (PDF)