Astronomie a fyzika v Klementinu

Klementinum astronomické
část (od 31:14) z krátkého filmu České astronomické společnosti "Česká astronomie v průběhu času" (2021) >>

Klementinská hvězdárna
Astronomická věž Klementina byla postavena z iniciativy rektora jezuitské university Francisca Retze.  >>

Camera obscura v Astronomické věži Klementina
V místnosti, kde jsou zední kvadranty, je i malý otvor pro projekci Slunce. V poledne se místnost měnila v cameru obscuru a obraz Slunce padal na strunu napjatou na podlaze, aby se dalo určit zdánlivé sluneční poledne. Určení poledne projekcí Slunce - video

Astronomická věž v Klementinu a slavné časové znamení
Úzký kruhový ochoz na Astronomické věži Klementina, ze kterého je překrásný výhled na Prahu, je slavný i jinak. Odtud se totiž více než osmdesát let (1842 – 1928) ohlašovalo Pražanům pravé poledne >>

Pražské polední znamení z Klementina
Od roku 1842 bylo časové znamení signalizováno praporem z ochozu Astronomické věže, od roku 1891 byl přidán výstřel z děla  >>

Od poledního signálu k založení Fyzikálního ústavu aneb z Klementina do Würzburgu a zpět
I takto lze velice zjednodušeně postihnout působení profesora dr. Čeňka Strouhala (1850-1922) >>

Sluneční hodiny v Klementinu
V areálu Klementina jsou dochovány v úplnosti patnáctery barokní malované sluneční hodiny. Jedná se o největší seskupení slunečních hodin na území České republiky >>

Astronomie a Klementinum
Klementinum vybudovali jezuité a Astronomickou věž zde postavili již roku 1722.  >>

Astronomické, geofyzikální a meteorologické přístroje z 19. století v Astronomické věži Klementina
Při restaurování Astronomické věže Klementina v roce 2000 byl prostor tzv. pracovny rezervován pro expozici  >>

Meteorologická pozorování v Klementinu
U zrodu dodnes pokračující řady meteorologických pozorování, stál Antonín Strnad (1746–1799), třetí ředitel klementinské hvězdárny. Meteorologická stanice Praha - Klementinum rovněž funguje dodnes. Historii meteorologické plošiny v Klementinu zachytil ve svém článku z roku 1954 dr. Otto Seydl, poslední ředitel hvězdárny v Klementinu.
Věštění z koule. Jak se měří teplota v Klementinu >> (video tv.idnes.cz 2014)

Hvězdný glóbus Caspara Pfliegera
Autorem dvou největších glóbů v Barokním knihovním sále Klementina byl Caspar Pflieger >>

Astronomická věž Klementina. Stavební historie ve 20. století
Astronomickou věž Klementina velká rekonstrukce prováděná ve 20. a 30. letech podstatně nezasáhla  >>

Cínová tabulka ze sochy Atlanta
Při posledním restaurování v roce 1995 byla ze sochy Atlanta vyňata cínová tabulka  >>

Věžní hodiny v Astronomické věži Klementina
Čas v Astronomické věži odměřoval původně hodinový stroj zhotovený královským hodinářem císaře Karla VI.  >>

Poznámka k původnímu baroknímu stroji klementinských věžních hodin
Původní barokní klementinské věžní hodiny jsou ozdobou expozice měření času v Národním technickém muzeu  >>

Tycho Brahe: Astronomiae instauratae mechanica
První vydání díla Tychona Brahe Astronomiae instauratae mechanica v českých knihovnách >>

Galerie osobností

Josef Stepling (1716-1778)	František Zeno (1734-1781)	Antonín Strnad (1746-1799)	Martin Alois David (1757-1836)	Adam Bittner (1777-1844)
Jan Klein (1684-1762)	Johannes Kepler (1571-1630)	Tycho Brahe (1546-1601)	Ladislav Weinek (1848-1913)	Otto Seydl I - II (1884-1959)
Čeněk Strouhal (1850-1922)	Stanislav Vydra (1741-1804)	Jan Tesánek (1728-1788)	Jakub Kresa (1648-1715)	Josef Böhm (1807-1868)
Karel Hornstein (1824-1882)