Z historie knihovny
Historie v datech
| 11. stol. | dokládá se kaple sv. Klimenta |
| 13.-14. stol. | při dominikánském klášteře Studium generale - latinská škola, jež splynula s Pražskou univerzitou |
| 1366 | Karel IV. daroval univerzitě soubor kodexů |
| 1556 | na troskách dominikánského kláštera budují jezuité kolej: Klementinum |
| 1622 | Karlova univerzita se dostává pod správu jezuitů, kteří knihovny jejích kolejí přemisťují do Klementina |
| 17.-18.stol. | působí zde významná jezuitská tiskárna, astronomické pracoviště, univerzita s názvem Karlo - Ferdinandova |
| 1773-1777 | jezuité opouštějí Klementinum, univerzita a knihovna zůstávají, zásluhou Františka hraběte Kinského knihovní sbírky prohlášeny Marií Terezií za veřejnou c. k. Univerzitní knihovnu |
| 1781 | pražští tiskaři odevzdávají knihovně povinný výtisk |
| 1807 | povinný výtisk rozšířen na všechny české tiskaře |
| 1837 | z rukopisných a tištěných dokumentů založen Mozartův památník, který je dnes součástí hudebního oddělení |
| 1848 | Klementinum bylo studentskou pevností proti Windischgrätzovým vojskům |
| 1887 | název změněn na c.k. Veřejná a univerzitní knihovna |
| 1918 | Veřejnou a univerzitní knihovnu přebírá do své správy nově vzniklá Československá republika |
| 1919 | součástí knihovny se stává Československý ústav bibliografický |
| 1924 | založena Slovanská knihovna |
| 1929 | Slovanská knihovna přemístěna do Klementina |
| 1935 | knihovna přejmenována na Národní a univerzitní knihovnu, vydán zákon o povinném výtisku |
| 1939 | po uzavření českých vysokých škol působí jako Zemská a univerzitní knihovna až od r. 1941 |
| 1958 | centralizací sloučeny velké pražské knihovny pod názvem Státní knihovna ČSR |
| 1990 | nový název Národní knihovna, vystihující tradici a poslání |
| 1996 | otevřen Centrální depozitář v Hostivaři |
| 1997 | počátek automatizovaných informací o fondu |
Stavební vývoj Klementina
Klementinský areál, patřící mezi nejvýznamnější památky Prahy (rozloha 2 ha), procházel dlouhým stavebním vývojem. Jeho počátky jsou spjaty s příchodem jezuitů (1556), kteří začínají na místě dominikánského kláštera budovat komplex církevních a školních budov. Hlavní období výstavby dnešní barokní podoby Klementina je ohraničeno roky 1578-1726 a je spjato s celou řadou významných architektů (Marek Fontana, Carlo a Francesco Lurago, Giovanni Domenico Orsi, Domenico Bossi, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer) i dalších umělců, podílejících se na výzdobě interiérů (Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Jan Hiebl, Ignác Raab, Kryštof Tausch, Josef Kramolín, Václav Vavřinec Reiner). Po celé 18. a 19. stol. nedošlo k žádným významnějším stavebním zásahům. Až v letech 1924-1936 architekt Ladislav Machoň provádí novodobé úpravy pro potřeby národní, univerzitní a technické knihovny.
K plánované stavbě nové budovy NK na Letné, o níž se jednalo v letech 2005-2009, nedošlo.
Významné klementinské osobnosti v průběhu staletí
16. století
Petr Canisius, zakladatel klementinské koleje
17. století
Jiří Plachý - vůdce studentů v boji proti Švédům (1648), Bohuslav Balbín - historik
18. století
Stanislav Vydra, Jan Tesánek, Josef Stepling - matematici, Antonín Strnad - astronom, Karel Rafael Ungar - historik a bibliotékář
19. století
Bernard Bolzano, Pavel Josef Šafařík - ředitel knihovny, Ignác Jan Hanuš - filosof a bibliotékář, Josef Truhlář - filolog a bibliotékář
20. století
Jako knihovníci zde působili spisovatelé, básníci, literární kritici a vědci, historici i hudebníci např.:
Václav Tille-Říha, Otakar Theer, Otokar Fischer, Hugo Bergmann, Felix Weltsch, Ladislav Vycpálek, Jaromír Borecký, Jan Živný, Jan Emler, Karel J. Beneš, Edmond Konrád, Zdeněk Němeček, Oton Berkopec, Vilém Závada, Josef Strnadel, Milan Jungmann, Jan Petrmichl, Emma Urbánková.
